8. listopadu 2013

Kocovina


19. června 2013 bylo téma týdne na blog.cz kocovina a já jsem se rozhodla, že na to napísám článeček. Co mě k tomu donutilo? Možná právě to, že jsem ji nikdy nezažila a doufám, že ani nezažiju. Alkohol totiž nepiju a to už z principu, i když je mi momentálně dvacet let. Nevím, proč tomu tak je, ale nikdy jsem v něm nenašla zálibu. Obzvláště poté, co jsem dovršila osmnáctý rok života.
Ovšem, pokud lidi chtějí pít a zlít se do němoty, ať si poslouží. Já je z chodníků sbírat nebudu. Bude to jejich problém, až půjdou zlití dom, někdo je okrade a oni si to díky alkoholu ani nebudou pamatovat.
Jako jo, pokud člověk chce pít, klidně, ale myslím, že by se to nemělo přehánět, protože pak to dopadá tak, že se člověk probudí, má vokno, neví, kde je a navíc ho příšerně bolí hlava. A ne, rozhodně nemluvím z vlastní zkušenosti. Spíš tady vykládám to, co jsem slyšela od jiných, nebo četla.
Kdysi jsem měla referát na alkoholizmus, při jehož vypracovávání jsem zjistila, že alkohol pijí čím dál mladší děti. Jako dobrý, pokud prostě chtějí jenom ochutnat, prosím, to jsem taky dělala, ale problém je v tom, že oni ochutnají a pak jdou chlastat někam do tmavé uličky. Proč? Nemůžou si snad najít nějákou duchaplnější zábavu, než prochlastat veškerý kapesný?
Co si myslím? Že alkoholizmus vede k drogám a drogy k tomu, že si člověk úplně zničí život. Samozřejmě, to, že člověk začne chlastat, minimálně z části závisí na jeho okolí, jaký mu to okolí dává příklad, jak je vychováván. Jasný, jsou případy, kdy člověk z rodiny alkoholiků bude abstinent a naopak, ale ve většině případů se člověk okolím nechá zvyklat, což si myslím, že není úplně dobře. Je důležité, aby měl člověk svůj vlastní názor. A to vždy a všude. Aby akceptoval názory ostatních, ale pokud se jeho názor liší, rozhodně nemusí souhlasit.
No, abych uvedla ještě jeden příklad. Myslím si, že podobné je to s kouřením. Myslím, že když oba rodiče kouří, je větší pravděpodobnost, že začne kouřit i děcko, což ale má vyjímky. Moji oba dva rodiče kouřili, teď už jenom otec. No, ale já jsem na cigaretu nikdy ani nesáhla, i když mi bylo řečeno, že bych klidně mohla, kdybych chtěla. Možná to bylo právě proto, že mi to vlastně nikdy nebylo zakázáno, že jsem na to nesáhla, ale kdo ví, protože každý člověk je jiný.

Žádné komentáře:

Okomentovat