8. listopadu 2013

Potrat


Pro změnu mě zaujalo téma týdne. Je potrat. Možná je to proto, že mám na potraty docela radikální názor. A to je, že jsem pro ně, pokud to ta těhotná žena chce. Protože přeci jenom, je to její život, její rozhodnutí a nikdo jí do toho nemá co kecat. Navíc, já vím, že mě za tohle teď nikdo nebude mít rád, ale já plod pvažuju za parazita, a to do té doby, než se narodí. Protože prostě je to tak. A kdyby nebylo matky, tak nepřežije. Takže ona rozhoduje a pokud na potrat jít chce, tak by jí v tom nikdo neměl bránit.
Jasně, nemám s tím žádné přímé zkušenosti, ale tohle je prostě můj názor. Včera jsem četla nějáké články o tom, že se do toho plete církev a kdesi cosi, jo, ať se plete, ať si plácá co chce, hlavně, když se nebude plést do zákonů, který potraty nezakazují. Navíc, k mému radikálnímu názoru možná přispívá i to, že jsem strašně moc proti církvi.
Taky jsem četla nějáký článek, kde byl člověk proti potratům. Myslím si, že je to blbost. Jasně, chápu, že ženy, který jdou nan potrat jenom kvůli tomu, že jsou prostě neopatrný a spí s kde kým... Tak potom je to trochu blbý, ale zase na druhou stranu, kdyby byl zakázaný potrat pro ně, tak by musel být zakázaný pro všechny, s čímž nesouhlasím, takže klidně, ať si neopatrný jsou. Je to jejich věc. A ten plod je stejnak parazit přiživující se na matce, dokud se nenarodí. A i poté, co se narodí – nějákou dobu. Takže tak.
Ok. Teď už mě můžete zabít. Ale toto je můj názor a já ho měnit nehodlám. Líbit se vám nemusí, ani s ním nemusíte souhlasit, můžete mi klidně i nadat, ale změnit ho mě nedonutíte.  

Žádné komentáře:

Okomentovat